Standard Plemene
 

JUGOSLÁVSKÝ PASTEVECKÝ PES - ŠARPLANINEC
                            
Jugoslovenski Ovcarski Pas - Sarplaninac
Standard FCI č. 41 ze dne 3.10. 1980
Země původu: Srbsko/Makedonie
Datum publikace platného originálního standardu: 24.11.1970
Použití: Hlídací a všestranný pracovní pes.
Klasifikace FCI: Skupina 2 - Pinčové a knírači, molosové, švýcarští salašničtí psi a jiná plemena. Sekce 3 - Švýcarští salašničtí psi. Bez zkoušky z výkonu.

            

CELKOVÝ VZHLED A VLASTNOSTI
Silný, dobře stavěný a celkově dobře svázaný pes, vyšší než střední velikosti . Je porostlý dlouhou, hustou, dosti hrubou srstí, která výrazně dokresluje dojem kompaktnosti tělesné stavby těla. Je silné konstituce, klidného temperamentu, dobromyslný ale velmi ostrý pes, neúplatně oddán svému pánovi.
Výška v kohoutku činí u psů průměrně 62 cm v kohoutku a u fen 58 cm. Žádoucí jsou vyšší jedinci. Psi pod 56 a feny pod 54 jsou vyloučeni z posuzování. Průměrná váha dospělého psa v pracovní kondici činí 35-45 kg a fen 30 -40 kg.
Délka trupu je větší než kohoutková výška ( u psa o 8 - 10 %, a u feny o 10 - 12 % kohoutkové výšky).

HLAVA
Hlava je souměrná k velikosti těla a činí okolo 25 cm (nebo okolo 40% kohoutkové výšky). Lebeční část hlavy je o něco delší než obličejová část a je v průměru dlouhá 58% k 42 % obličejové části vycházejíce z celkové délky hlavy. U fen je obličejová část o něco delší ( poměr 57% : 43% ). Z profilu je linie čela lehce klenutá a obličejová část rovná, mezi sebou jsou obě linie lehce konvergentní.
Čelo (lebeční část hlavy) je suché, široké,střední čelní rýha je vyznačena, pohledem zezhora a ze strany je čelo mírně klenuté a zaoblené. Nadočnicové oblouky slabě vyznačeny, týlní hrbol není vyznačen.
Stop : Přechod mezi lebeční a obličejovou částí hlavy je slabě vyznačen.
Čenich (oblič.část) je kratší než lebeční část hlavy, u základny široký a hluboký, postupně se lehce zužuje k nosní houbě . Nosní hřbet je rovný a široký. Profil dolní čelisti z šikmého úhlu přechází do rovné linie, která je divergentní s linií nosního hřbetu.
Nosní houba je široká a černě pigmentovaná.
Pysky středně silné, přiléhající,horní neznatelně překrývají spodní, koutky uzavřené bez převyslých pysků.
Zuby: Chrup úplný a skus nůžkový.
Oči jsou mandlového tvaru, nejsou ani vystouplé ani zapadlé, tmavě nebo světle kaštanové barvy. Jsou klidného, ale pronikavého a nebojácného výrazu. Okraje očních víček , ale i všechny viditelné sliznice jsou černě pigmentovány.
Uši jsou nasazeny ve výšce smyšlené linie, která spojuje špičku nosní houby a vnitřní koutky oka nebo jsou neznatelně níže nasazené. Jsou svislé, nesené přilehlé k hlavě, ve tvaru písmene "V", středně dlouhé a dosahují k vnitřnímu koutku oka stejné strany. Pokryté jsou krátkou hustou srstí.

KRK
Horní profilová linie krku je v horní části mírně vyklenutá nebo rovná a dolní je rovná. Krk je středně dlouhý. Kvůli husté srsti vypadá kratší, je hluboký, široký a osvalený. S hlavou a trupem je dobře svázán bez náhlých přechodů. Krk je mírně zvednut ve srovnání s linií hřbetu. Kůže je přilehlá bez laloků. Srst je dlouhá, hustá a velmi hrubá, na přechodu hlavy v krk vytváří výraznou hřívu, což ještě viditelně zvětšuje šířku a hloubku tohoto dílu hlavy.

TRUP
Vzhled vcelku: Horní linie trupu je rovná nebo mírně klesá od kohoutku k zádi. U psů odchovaných na horách se toleruje neznatelná nadstavba ale není žádoucí. Trup je o něco delší než kohoutková výška.
Kohoutek: Mírně zvýrazněný a široký. Svázání krku a kohoutku je pevné a přechod pozvolný.
Hřbet: Rovný a široký, nepříliš dlouhý. Bederní část kratší, široká a osvalená.
Záď: Středně dlouhá, šikmo nazad položená, široká a dobře osvalená.
Hrudní koš: Hrudník je hluboký a spodní linie hrudi dosahuje nejméně do lokte. Je mírně dlouhá s mírně zaoblenými žebry. Předhrudí je široké a osvalené. Objem hrudního koše musí být nejméně o 20% větší než kohoutková výška.
Břicho: Pevné, svalnaté. Dolní linie břicha mírně stoupá k zadnímu dílu. Slabiny relativně krátké přechody naznačené.

OCAS
Dlouhý a dosahuje minimálně k hlezennímu kloubu. Linie zádi pokračuje v horní linii ocasu bez náhlého přechodu . Ocas je u kořene silný a postupně se ztenčuje ke špičce . Osrstěný je hustou a na spodní straně dlouhou srstí, která ho činí kyjovitým. Ocas je šavlovitý, nesený v akci výše, v afektu nad linii hřbetu zvednut. A je do oblouku stočený.

HRUDNÍ KONČETINY
V celkovém pohledu jsou hrudní končetiny pravidelně stavěné , souměrné k trupu a jejich délka k lokti činí okolo 55% kohoutkové výšky. Jednotlivé části hrudních končetin jsou souměrné jedna ke druhé , k celku a i k trupu . Lopatka : Dostatečně dlouhá a široká ,dobře svázaná s hrudním košem ,mírně šikmo uložená a s horizontálou svírá úhel okolo 65° . Rameno svalnaté , šikměji než lopatka uložené , s horizontálou svírá úhel okolo 55°. Loketní úhel ( mezi ramenní kostí a předloktím) svírá úhel 145° . Loket široký , pravidelně stavěný , neznatelně odtažený od hrudního koše . Předloktí : kolmé, silné kostry, svalnaté, dlouhé a na zadní straně ozdobeno dlouhou srstí - praporci. Zápěstí je široké, hluboké s mírně vyznačenými přechody. Nadprstí : mírně šikmo postavené, silné a široké . Tlapky : silné, s oblými, dobře přilehlými prsty, lžícovitého tvaru. Drápy temně pigmentovány, pevné, polštářky tmavě až černě pigmentovány, pevné ale elastické.

PÁNEVNÍ KONČETINY
Postavení pánevních končetin viděno od zadu pravidelné a o něco širší od postavení hrudních končetin. Viděno ze strany je postavení také pravidelné a úhly dostatečně uzavřené. Stehna jsou svalnatá, se silně zaoblenou svalovinou, šikmo uložená a s horizontálou svírají podobný úhel jako lopatka. Kolenní úhel je o něco otevřenější od ramenního (činí okolo 125 stupňů). Koleno je pevné a široké. Lýtko je šikměji uloženo, silné s dostatečně vyvinutou svalovinou a s výraznými praporci. Hlezno je široké a dosti otevřené ( úhel okolo 130°) . Nadnártí je silné, o něco strmější než nadprstí, paspárky se zřídka vyskytují a je potřeba je odstranit.

CHODY
Je kratší prostorný, dlouhý a lehký. Nejraději se pohybuje v středně dlouhém ale vysokém klusu. Ve cvalu je poněkud těžší ale s dlouhými prostornými skoky.

KŮŽE
Středně silná, elastická, na tělo a jeho jednotlivé části dobře přilehlá, bez záhybů . Všechny viditelné sliznice černě nebo temně pigmentovány.

SRST
Hlava, uši, přední části končetin jsou obrostlé krátkou srstí. Krk, trup a zadní části končetin a ocas jsou pokryté dlouhou, mírně hrubou a skoro rovnou srstí. Pod dlouhou srstí je kratší, měkčí, velmi hustá a bohatá podsada. Délka srsti v kohoutku je 10 -12 cm, nesmí být kratší než 7 cm .

BARVA
Pes je jednobarevný. Dovolené jsou všechny odstíny barvy od bílé po tmavě černohnědou, téměř černou. Nejžádanější je světle vlkošedá a tmavě vlkošedá barva. Strakatost není dovolena. U pigmentovaných psů jsou dovolené ale nežádoucí malé bílé znaky - běliny na prsou a prstech. U všech pigmentovaných psů je základní barva nejvíce výrazná v horní části hlavy, krku a trupu. K dolním částem těla barva (pigment) postupně slábne a přechází na dolních částech ve světlý (špinavě šedý, nažloutlý) pigment . Tyto přechody do světlé barvy nesmí být výrazné a nesmí tak dát výraz strakatosti.

VÁHA
Váha psa je v pracovní kondici 35-45 kg, feny okolo 30-40 kg.

VADY

LEHKÉ
Nedostatečně výrazně široká lebeční část hlavy
O něco delší obličejová část hlavy
Slabě vyvinuté čelisti
Nedostatečně vyvinutá šířka a hloubka hrudního koše
Plochá nebo příliš zaoblená žebra
Méně výrazné, nepravidelné postavení končetin
O něco kratší srst ( přičemž praporce jsou dobře vyznačené)
Bílé odznaky na prsou a tlapkách
Trochu kratší ocas
Zaječí tlapky a ostatní lehké tělesné vady

TĚŽKÉ
Příliš dlouhý špičatý nos
Velmi vyznačený stop
Vysoce nasazené a nedostatečně překlopené uši
Klešťový skus
Prohnutý hřbet
Nošení ocasu do strany
Lymfatická konstituce a další těžké tělesné vady
DISKVALIFIKACE
Nedostatek premolárů
Veliký nepoměr délky a kohoutkové výšky
Nedostatečná kohoutková výška
Nedostatečná délka srsti ( pod 7 cm)
Projev strakatosti
Náznak žíhání
Depigmentace viditelných sliznic a očí
Degenerativní projevy (brachygnacie nebo prognacie )
Výrazné O nebo X postavení končetin
Krátký ocas nebo bezocasost
Velmi prohnutý hřbet a další degenerativní vady

Zdroj: FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE ( F.C.I. ) SECRETARIAT GENERAL : 14, rue Léopold II, THUIN (Belgique) Překlad z němčiny,original v srbochorvatštině